V roce 2002 kontaktovala obec, na základě rozhodnutí zastupitelstva, heraldickou společnost v Bystřici nad Pernštejnem zastoupenou panem Ladislavem Pokorným. Žádost se týkala návrhu znaku a praporu obce na základě získaných podkladů ze starých kronik.
V knize „Staromoravští rodové“ od Josefa Piláčka se uvádí:
Níhovec z Níhova bylo příjmení starých vladyk, kteří pocházeli z Níhova u Bíteše. Mezi nejstarší předky patří Jan Níhovec, který koupil v r. 1412 od Jaroše z Vidonína ve Vidoníně dvůr, dle kterého se často i jeho potomstvo psávalo. Jeho syn Ondřej Níhovec, který dvůr ve Vidoníně v r. 1415 prodal , byl již v r. 1416 nebožtík, neboť se uvádí po něm sirotek Matěj Níhovec. Ten se uvádí i v r. 1437 na Vidoníně, kdy koupil tamnější dvůr. Matěj Níhovec byl v roce 1466 již nebožtík, zanechávaje vdovu Kateřinu, které v r. 1448 pojistil důchody v Osové Bitýšce. Matěj Níhovec často psáno z Mitrova jmenuje se nedílným strýcem Jana řečeného Osvětína z Níhova, též z Rozseče, který po něm také dědil, a hlásil se o dvůr tzv. Mitrovský, který Matěj Níhovec držel v zástavě od Jana z Perštejna.
Znak Níhovců není přesně doložen, ale protože dědicem byl Jan Osvětín a vyobrazení jeho pečeti je známo, a jelikož Níhovcové z Níhova jsou jeho strýcové, museli býti stejného znaku, tedy rohů.
Toliko říkají staré kroniky.
Heraldická společnost na základě těchto poznatků navrhla dvě varianty v několika barvách. Zastupitelstvo vybralo variantu se stříbrnými rohy a zlatou korunkou v modrém poli.
Odůvodnění návrhu zaslané heraldické komisi při Parlamentu ČR:
Rohy – vychází ze znaku místního vladyckého rodu Níhovců z Níhova majícího ve znaku obecnou figuru rohů neznámých barev. Rohy obecně symbolizují sílu, plodnost, připravenost k boji. Ve středověku byly totiž skutečně býčí nebo zubří rohy přidělány na přilbici rytířů jako ozdoba, která naháněla hrůzu nepříteli v boji. Později se rohy staly velmi rozšířeným heraldickým klenotem a také samostatnou obecnou heraldickou figurou. Jejich tvar prodělal během staletí zajímavý vývoj. Zprvu do konce 13. století byly krátké a tvořily dohromady obrazec půlměsíce. Během 14. století se prodlužují a stále více prohýbají, přičemž se jejich konce stáčejí odvráceně od sebe. V 15. století se konce rohů rozevírají, takže namísto špicí vznikají jakési trychtýře nazývané „sloní trouby“. Stylizace rohů užitých ve znaku Níhova odpovídá způsobu kreslení této figury ve 14. století, tedy z období „heraldické klasiky“.
Koruna – z atributu patrona místní sakrální stavby – jedná se o atribut sv. Václava – obecnou figuru koruny. Koruna obecně považována za znamení panovnické moci a symbol sv. Václava, patrona země. Sv. Václav – symbol státnosti, symbol zemského práva, ochránce národa před nepřáteli.
Návrh obecního praporu respektuje podobu znaku, vychází z něj. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Heraldická komise při Parlamentu ČR tento návrh schválila.
Dne 5. února 2004 mohl pak starosta obce Josef Klíma a místostarostka Jana Valová, odejet do Prahy, aby v parlamentu převzali rozhodnutí.
„Rozhodnutí č. 30 předsedy poslanecké sněmovny ze dne 7. 10. 2003 o udělení znaku a praporu“, předal osobně předseda poslanecké sněmovny pan Lubomír Zaorálek.
Poté následoval výběr firem vhodných pro zhotovení znaku a praporu obce.
Prapor vyšila firma ALERION – heraldický servis Bystřice na Pernštejnem.
Znak obce, pamětní medaile a přívěsky na klíče vyrobila firma ALFE BRNO, s.r.o. slévarna šedé litiny Brno – Chrlice.